“ . Hned v úvodu mé odpovědi musím konstatovat, ano určitě jsem v politice také proto, že jsem žena a vnímám, že je potřeba do politické oblasti, jež byla donedávna čistě mužskou doménou, vnášet ženský element a ženský pohled na svět. V této souvislosti zcela otevřeně přiznávám, že se dostávám mnohdy nechtě do střetů se svými politickými kolegy, protože ten pohled je jistě rozdílný a často diametrálně. Zároveň mě ovšem ke vstupu do politiky vedly i zcela pragmatické skutečnosti. Totiž jako žena, které nebylo dáno mít děti, jsem si uvědomila, že tuto pro mě zcela bolestnou životní zkušenost mohu proměnit buď v něco, co mě bude postupně zabíjet nebo to mohu přijmout jako dar, který mi umožní osobní růst a dělat to, co může být ku prospěchu lidské společnosti a v konečné fázi i mě samotné.
Rozhodla jsem se pro druhou variantu a mé volné ruce, za něž se nedrží vysněné vlastní děti, jsem darovala k práci ve veřejné sféře v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže mnohdy sociálně vyloučených či hendikepovaných v místě svého domova na rodinné usedlosti v Bludovicích. V určité etapě svého života jsem následně řekla „ano“ rovněž působení ve sféře komunální politiky, kde je žen středního věku, v němž se právě nacházím ,výrazný nedostatek. Částečně se vnímám jako pomyslný prostředník maminek, které skrze své mateřské povinnosti nemohou za řešení svých problémů orodovat osobně jako političky a hrdinně nasazují svou energii a životní sílu v každodenním boji při výchově svých dětí. Kdo zná klasický model křesťanské rodiny ví, že je zde zcela přirozené mít často dětí více, neboť děti jsou vnímány jako boží dar a něco, co vnáší do našich životů požehnání, štěstí a radost.
Proč tedy na kandidátkách KDU-ČSL zvláště na vedoucích pozicích je málo žen ? Proč jsem na kandidátce KDU-ČSL já ? Odpověď již znáte a já jen podotýkám ( a možná se to mnohým nebude líbit ), buďme rádi, že to tak je ...
Gabriela Žitníková – zastupitelka za KDU-ČSL