Pane Perútka, protože vím, že jste člověk, který má zájem o dění v místní části Žilina, mohla bych se Vás zeptat, co Vás vedlo k tomu, že jste se stal před několika lety předsedou Osadního výboru, který je jakousi pomyslnou prodlouženou rukou mezi danou místní části a radnicí v Novém Jičíně ? Proč jste na sebe vzal nelehké břímě starostí o veřejného dění v Žilině ? 

Začalo to vše vlastně povodněmi v roce 2009, kdy jsem jako majitel stavební firmy vlastnil těžkou techniku, kterou jsem pomáhal odklízet naplavený nepořádek. Pracovali jsme hlavně o víkendech a v době, kdy tuto službu nezajišťovaly technické služby a tím jsem reagoval pružně na potřeby obyvatel Žiliny, mých sousedů v době, kdy se nacházeli v nouzi a neřešili, jestli je víkend nebo všední pracovní den... A tak lidé postupně začali pomalu ke mně získávat důvěru a hledat u mě pomoc nebo radu i při jiných záležitost, než jakou byla vyhrocená situace o zmíněných povodních. Uvědomil jsem si, že zde v Žilině mám firmu a podnikám, ale že by bylo také dobré, abych se zapojil do veřejného dění. Začal jsem vnímat, že existuje nějaký osadní výbor, o jehož fungování jsem před tím neměl žádné povědomí. Postupně jsem dal dohromady partu lidí podobných názorů a smýšlení a začali jsme v Osadním výboru pracovat a já jsem se následně stal jeho předsedou.

Další má otázka bude tedy směřovat k veřejnému dění v Žilině. Na co jste za období, kdy jste se pustil do práce předsedy Osadního výboru v Žilině, hrdý. Co se Vám osobně podařilo ? Jsem hrdý na to, že Žilina začala prostě "žít" a to není pouze můj osobní pocit, to mi říkají lidé.

Můžete mi trošku o tom "žití" v Žilině povykládat, například zmínit nějaké akce, které pořádáte ? Například pořádáme zájezdy pro seniory. Na začátku jsme s touto aktivitou měli docela problémy, mnozí si mysleli, že patříme mezi "šmejdy", ale postupně jsme si u seniorů vybudovali důvěru a dnes o tyto zájezdy po církevních a kulturních památkách naší republiky jsou u žilinských seniorů velmi oblíbené a populární. Dále pořádáme obecní ples, dětský den, obecní zabijačku ( tu lidé mají obzvlášť rádi ) a taky každoroční koncert v místním kostele. V této souvislosti se zeptám, je Vám nápomocna  radnice eavedení našeho města, jaká je Vaše spolupráce ? No přiznám se, že na tuto otázku se mi lehce neodpovídá. Trošku mě zklamalo směřování počáteční vize financování aktivit v Žilině, kdy nám bylo slibováno rozdělení finančních prostředků podle určitého spravedlivého klíče dle počtu obyvatel, tak, abychom si mohli vybrat, kam daný objem prostředků v Žilině investovat, což se zatím nepodařilo. V tom vidím zásadní problém, ve městě se stále něco buduje a mnohdy se argumentuje tím, že je to také pro nás z místních částí, ale pro většinu našich obyvatel jsou aktivity ve městě nedostupné. Už jenom doprava je problém, uvítali bychom svozový autobus na větší akce ve městě jako jsou například slavnosti města, nebo řešení dopravy dětí do kroužků, které pro mnohé děti jsou také nedostupné. Mrzí mě, že nemáme žádnou organizaci v Žilině, která by se věnovala volnočasovým aktivitám zdejších dětí, i když musím prozradit, že se rýsuje možná spolupráce se zdejším mysliveckým sdružením. Taktéž pociťuji velký nedostatek v tom, že Žilina nemá žádnou veřejnou budovu pro setkávání, i osadní výbor se setkává na území zdejší střední zemědělské školy, chybí nám zázemí, jaké je například v Bludovicích na fojtství, od toho se pak odvíjí další rozvoj aktivit pro zdejší lidi.

Závěrečnou otázkou bych se Vás tedy ráda zeptala, za co by jste jako případný zvolený zastupitel ve městě bojoval ? Bojoval bych za přiblížení místních částí k městu, větší aktivizaci seniorů z místních částí a konkrétně v Žilině za vyčlenění nějakého veřejného prostoru pro společné setkávání a akce.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí !!

Rozhovor s podnikatelem a předsedou Osadního výboru v Žilině Jaroslavem Perútkou - kandidátem do komunálních voleb za KDU-ČSL pro Vás připravila Gabriela Žitníková.